1 - Zasnoubení v Římě
Naší svatbě samožřejmě předcházelo zasnoubení. Před dovolenou do Itálie jsem již byl rozhodnut, že jsem konečně našel tu pravou, a že je nejvyšší čas ji také požádat o ruku. Moc jsme se o tomto tématu nebavili, takže mi bylo jasné, že je ten správný čas, a že to bude nečekané. Při prohlížení jednoho průvodce od National Geographic s krásnými obrázky jsem na jedné stránce objevil nádherný noční snímek fontány Di Trevi a už jsem v tom měl jasno, tohle bude to správné místo. Prošel jsem si tesně před dovolenou (aby to nikdo nemohl prozradit ) obchody s prstýnky a "ukradl" jsem Míši jeden z jejích nepoužívaných prstýnků, abych trefil správnou velikost. Věděl jsem, že potřebuju také nějakou krabičku, která poplave po vodě. Kupodivu ji nebyl problém sehnat.
Obával jsem se toho, ať během cestování nic netuší, tak jsem tuto krabičku obalil papírem a izolepou a to samé jsem ještě udělal s mou baterií do foťáku (ta byla přibližně stejně veliká), protože vím, že mi nikdy nebude sahat na mou fotografickou výbavu a pro jistotu jsem na ty krabičky napsal "náhradní baterie Canon bp 511 :-), takže to byla dokonalá kamufláž a vychytralý plán mohl zdárně pokračovat dál.
Když jsme dne 7.7.2009 byli v Římě, tak jsem vzal do batohu k foťáku ještě víno a kelímky, celý večer jsem kontroloval hodinky a tak nějak nás směřoval k fontáně, ta byla slyšet již přes celou ulici a blížila se půlnoc. Chtěl jsem, ať to zvládnu ještě toho 7.7 - to je totiž takové rozumné datum, ať se mi to dobře pamatuje, protože jsem jako každej normální chlápek a u nás to s těmi daty ruzných výročí není nic slavného. Ten první dojem z této majestátní fontány byl úžasný, akorát jsem nečekal, že bude úplně obsypaná lidmi. To mi trošku vzalo odvahu, ale na levém kraji fontány nebyl vůbec nikdo a byl tam takový bazének s klidnější vodou, tak jsem tam Míšu zavedl (dost se divila proč chci jít až k fontáně, ale stále nic netušila) a posadili jsme se. Po chvilce jsem vytáhl už rozbalenou "baterii Canon", teda vlastně prstýnek zabalený v krabičce a když se nedívala, tak jsem to poslal mezi nás do vody. Když si toho sama nevšimla, tak jsem musel najít další variantu - zřejmě hloupě jsem řekl "co to tady plave?", pak už to šlo rychle. Ten nechápající a překvapený výraz stál fakt za to. Jakmile jsem si byl jistý, že chápe o co jde, tak jsem ji požádal, jestli by si mě vzala za muže a prý, že ........... ano, tak jsem si odechnul a pak jsme si otevřeli vínečko a zůstali tam několik hodin a jen si tu atmosféru šplouchající fontány užívali. Překvapilo mě, že kolem druhé hodiny jsme u fontány byli asi už jen samotní, možná další dva páry - a to byl ideální čas udělat ještě pár fotek fontány - tyto ale i dřívější naleznete v této fotogalerii.
Fotografie z celé cesty po Itálii, kterou po tomto dni chápeme jako zásnubní je možné prohlédnout zde www.vitnemcak.estranky.cz/fotoalbum/foto-z-mych-cest/italie-2009---dovolena/
